Česká republika má jeden z největších gender pay gaps v EU s hodnotou 18,5 % v průměru a 28,4 % v IT sektoru. Je to výsledkem mnoha problémů, které zůstávají skryté, problémů které staví pracující proti pracujícím, zatímco zaměstnavatelé drží při sobě. Ztrácíme čas na pohovorech, kde se na konci dozvíme, že mzda/plat je naprosto nedostačující. Nebo naopak nově přijatí pracující mohou často brát více, než kolegové, kteří tam pracují už mnoho let. Některé pracovní pozice jsou systematicky podhodnocovány. Stává se tak, že plat/mzda má málo co dočinění s náročností práce, nebo schopností a zkušeností pracujících.
A tohle celé je možné pouze kvůli jednostrané nepsané dohodě o (ne)mluvení o penězích. Když nikdo neví, kolik ostatní vydělávají, jakou má jejich práce skutečnou cenu, tak tato rozhodnutí vypadají normálně, ospravedlnitelně. Vypadají, že to tak prostě musí být.
Ale ona nejsou. Jsou to rozhodnutí lidí u moci, která dělají proto, aby z nich benefitovali, na tvůj úkor. Firmy naprosto přesně ví, co dělají - jde o záměr. Protože utajení znamená zisk, ticho znamená kontrolu, rozdělení pracujících znamená, že se nikdo neohradí.
Nová evropská směrnice o transparentním odměňování se snaží tento systém rozbít. Přichází po době Covidu, době, kdy nespravedlivé rozdíly v odměňování mezi muži a ženami a snižování hodnoty feminizované práce vystoupilo do popředí, a přímo cílí na přemostění téhož. A rozpoznává odbory jako důležitý faktor v tomto procesu. Směrnice prosazuje transparentnost odměňování jako klíčový nástroj pro řešení výše zmíňěných problémů a vytvoření světa, kde je nemožné zakrýt nespravedlnost.
Členské státy se zavázaly k přijetí směrnice o odměňování do svých zákonů k 7. červnu 2026. Česká vláda tento cíl nesplnila. Nyní se počítá se zpožděním až do ledna 2027. Sedm měsíců. Minimálně.
Klíčové nástroje pro pracující přijdou minimálně o sedm měsíců, až o rok a půl pozdě, v závislosti na tom, jaký konkrétní nástroj z nařízení potřebujete. Máte podezření, že jste podhodnoceni. Možná dokonce víte, že jste podhodnoceni. Ale nemáte žádný zákonný nárok požadovat důkaz. Vaše podezření může být správné, ale zákon Vás nepodpoří. Vyjednáváte o zvýšení mzdy/platu nebo o výši nástupní mzdy/platu. Vyjednáváte naslepo, zatímco zaměstnavatelé jsou plně informovaní. Ještě mnoho dalších měsíců se firmy mohou skrývat za nedostatekem transparetnosti, stanovovat odměny, jak se jim zlíbí, protože nikdo nevidí, kolik vydělávají ostatní. Tohle není teoretické zpozdění. Tohle je rozdíl mezi tím vědět, že se s vámi zachází nespravedlivě a schopností něco s tím dělat. Mezi podezřením a důkazem. Mezi mlčením a mocí.
A děje se to přesně proto, že předchozí vláda svoje povinnosti neplnila a ta současná se zrovna nehrne, aby to napravila. Protože dávat pracujícím možnost odhalit a napadnout diskriminaci v odměňování je přece něco, co vyžaduje zvýšenou opatrnost a pečlivé zvážení /s.
Tohle není projev péče vlády o své občany.
Druhá šance
Nicméně, protože implementace nebyla ještě schválena, stále máme příležitost současný návrh ještě vylepšit. Současná česká implementace je totiž, tak jak je teď na papíře navrhnuta, slabá, minimalistická a v některých bodech dokonce naprosto nedostatečná. Znovu a znovu dává zájmy zaměstnavatelů nad zájmy pracujících.
Česká republika může udělat víc. Můžeme být odvážní. Ostatní země totiž už jsou. A to co implementovaly, nejsou žádné radikální nápady. Implemetovaly nařízení, která můžou posounout boj s nerovností vpřed. A my v České republice místo toho máme minimalismus. Dostali jsme implementaci, které je možná formálně vyhovující, ale prakticky naprosto neúčinná.
Nemusíte to ale přijmout. Znamenalo by to totiž smířit se s tím, že pracující nemají žádnou moc v systému vytvořeném tak aby udžoval mzdy/platy nízké a pracující bojovali proti sobě. Jde o to, zda pracující v České republice budou mít skutečnou sílu na pracovním trhu, který se nám mění pod nohama.
AI už vyprazdňuje celé kategorie povolání. Pracující každým dnem ztrácejí vyjednávací sílu. Firmy se stávají agresivnějšími, nelítostnějšími, jsou stále více ochotné zneužívat jakékoliv mezery v ochraně pracujících. Pracovní trh je stále nehostinnější pro každého, kdo není dost zoufalý na to přijmout cokoliv jim nabídnou.
Ještě není pozdě ovlivnit, jak bude finální podoba transpozice nakonec vypadat, a proto zahajujeme kampaň psaní dopisů!
Pokud ti záleží na rovném odměňování, pokud souhlasíš, že pracující si zaslouží vědět jaké je skutečná hodnota jejich práce, řekni to vládě. Řekni to svým poslancům a poslankyním. Řekni to svým odborům. Povolej své spojence do akce. Připravili jsme email, který můžeš podepsat a odeslat.
Vyzvi členy*ky parlamentu aby nesouhlasili se současnou podobou implementace. Požádej je, aby předložili pozměňovací návrhy, které posílí transparetnost pracovních nabídek a participaci pracujících. Pojď se zasadit za skutečnou debatu o tom, co je rovné odměňování. Dej jim najevo, že v době, kdy AI přináší zásadní změny, a na trhu práce panuje chaos, si prostě nemůžeme dovolit zákon, který šetří na ochraně pracujících.
Vláda promeškala termín, kdy měl zákon vstoupit v platnost, ale proces už začal. Dej pracujícím nástroje aby mohli bojovat za rovné odměňovaní. Zviditelni platovou diskrimaci. Pojď udělat krok k uzavření propasti v odměňování mezi muži a ženami. Pojď(me) si pojistit, že to příští leden udělají správně.