Čtyřicetihodinový pracovní týden je už po celá desetiletí standardem v mnoha zemích. Stále více se ale potvrzuje, že dlouhá pracovní doba snižuje produktivitu – a co je důležitější, že škodí našemu zdraví i planetě. Pracovat méně je výhodné pro zaměstnané, zaměstnávající, a nakonec pro celou společnost.
Proč přesně nabízíme zaměstnanectvu ICT odborů 30 dní dovolené a neomezený počet sick days?
Roste výkon i životní spokojenost
Výzkum pro 4 Day Week Global[2], do kterého se zapojila Austrálie, Kanada, Irsko, Nový Zéland, Velká Británie a USA, potvrzuje, že zkrácená pracovní doba u zaměstnanectva pozitivně ovlivňuje spánek a snižuje stres. Co naopak roste, je spokojenost s prací. Podobný efekt přináší dovolená navíc.
Lidé si často myslí, že kratší pracovní týden nebo více dní dovolené sníží produktivitu v práci. Fakta ale mluví jinak. Britské firmy, které testovaly čtyřdenní pracovní týden, hlásily stabilní, nebo dokonce mírně rostoucí, tržby. Zároveň u nich výrazně klesla fluktuace zaměstnanectva. Výkonnost v německých firmách, které se účastnily výše zmíněného průzkumu, nebyla nijak negativně ovlivněna a zaměstnanectvo se těšilo lepšímu duševnímu zdraví. Více volného času mimo pracoviště tak často znamená efektivněji odvedenou práci a s tím související celkovou spokojenost zaměstnanectva.
Dopad na životní prostředí
Čím více pracujeme, tím více zdrojů spotřebováváme. Podle studie Massachusettské univerzity[7] „méně práce prospívá životnímu prostředí“. – Pokud bychom prací trávili o 10 % méně času, naše uhlíková stopa by se snížila o 14,6 %.
A jak je to mimo práci? Data několika dalších studií potvrzují, že individuální uhlíková stopa se sníží, strávime-li v práci kratší dobu. Omezíme totiž dojíždění, častěji si doma připravujeme jídlo a volný čas více trávíme v místě bydliště. Další studie provedená v amerických domácnostech ve svém závěru uvádí, že výrazně vyšší uhlíkovou stopu vykazují domácnosti, ve kterých žije zaměstnanectvo s delší pracovní dobou a potvrzuje tak spojitost mezi spotřebou a životním stylem s vysokým pracovním vytížením. Méně práce skutečně může souviset s nižší spotřebou, a zároveň má vliv na prosperitu uvnitř komunit v místě bydliště.
Spravedlivější „Druhá směna“
Placená práce není jedinou prací, kterou zaměstnanectvo vykonává. Po příchodu domů je na řadě takzvaná „druhá směna“ – čili neplacená péče o děti nebo příbuzné a vedení domácnosti. Pokud se pracovní doba zkrátí, všichni v domácnosti budou mít více času a energie se na těchto neviditelných, ale nesmírně důležitých činnostech spravedlivě podílet.
Abychom žili lépe, potřebujeme pracovat méně
Směr je jasný. Ať už to bude díky zkrácenému pracovnímu týdnu, nebo dovolené navíc, abychom žili lépe, potřebujeme méně pracovat. Více volného času neznamená jen odpočinek – znamená to zdravější zaměstnanectvo, udržitelnější firmy i silnější společnost. Dovolená navíc je investicí do našeho společného blahobytu a do naplňujících vztahů s těmi, které milujeme.
Podpořit kratší pracovní dobu znamená jít vstříc budoucnosti, ve které budeme šťastnější. Ale je to také způsob, jak můžeme organizovat svůj čas. Méně času v práci znamená více času na demokracii, péči o přírodu, umění nebo na to jít za svými sny. Od štěstí nás dělí jen o pár pracovních hodin méně.
Zdroje: