Co Vás napadne, když se řekne 1. květen? Den volna a líbání pod rozkvetlou třešní?
My, pracující v ICT sektoru, považujeme 1. květen za mnohem víc. Abychom ale pochopili, proč to není jen další státní svátek, musíme se první podívat na jeho historii.
Mezinárodní den pracujících vznikl v roce 1889, jako připomínka Haymarketského masakru, který se stal v Chicago 4. května 1886. Pracující organizovali demonstrace v Chicago i jiných městech na podporu 8-hodinového pracovního dne. Tyto akce měly trvat několik dní, ale 3. května se stávka v jedné továrně změnila v násilnou. Další den pak bylo napadeno pokojné setkání pracujících na náměstí Haymarket. Střety mezi pracujícími a ozbrojenými složkami státu si pak vyžádaly nejméně 11 mrtvých a mnoho zraněných. (Zdroj: https://www.britannica.com/event/Haymarket-Affair)
1.květen by nám měl připomínat, že věci které bereme jako samozřejmost, například 8-hodinový pracovní den, byly vybojovány dělnickým hnutím. Dnes, v post-pandemické době, jsou tyto předchozí vítězství opět v ohrožení. Některé z nových způsobů práce, například práce z domova, často mažou hranice mezi pracovním a osobním časem. To, že máme doma počítač a jsme stále dostupní velice zlehčuje překročení 8 hodin práce bez toho, abychom si to vůbec uvědomovali. Naprostá většina zaměstnavatelů navíc předpokládá, že pracující budou používat osobní zdroje pro práci (bydlení, nástroje, elektřina, internetové připojení) a nenabízí žádnou kompenzaci. Práva pracujících také oslabuje rozšíření švarcsystému a nadužívání NDA, které pracujícím například zakazují mluvit o svých platech a mzdách se svými kolegy. V poslední době se navíc objevují tendence zvyšovat hranici důchodového věku napříč celou Evropou. V podstatě jde říct, že boj tedy stále ještě není dobojován.
Nejefektivnější způsob, jak udržet naše pracovní práva, je stát se členem odborové organizace. Ať už chcete nebo ne, tento boj se dotýká nás všech. My v sektoru IT a komunikací máme často pocit, že se nás nedotýkají negativní efekty systému. Ale i my jsme pracující v rychle se měnícím sektoru, navíc často s nestandardními pracovními vztahy. A nezapomínejme na naše kolegy ze zahraničí, kteří jsou v tomto ohledu extrémně zranitelní. Je důležité číst mezi řádky firemních politik našich zaměstnavatelů a přemýšlet nad tím, jestli skutečně zlepšují naše pracovní podmínky nebo ne. A je třeba číst řádky našich pracovních smluv. Je naší kolektivní odpovědností znát naše práva a organizovat se, abychom se chránili před vykořisťováním.
Odborové organizace byly vždy základem zlepšení pracovních podmínek. V dnešním světě se práce mění velice rychle a my nechceme pouze dohánět změny, ale i být jejich iniciátory. Proto jsme založili sektorovou odborovou organizaci pracujících v ICT, abychom podporovali všechny v našem sektoru, bez ohledu na jejich pracovní vztah. Chtěli bychom, aby Česká Republika zavedla pozitivní změny v pracovních podmínkách, jako je například 4-denní pracovní týden, menstruační volno, neomezený počet sick-days a transparentnost mezd. Také věříme, že práva pracujících zahrnují i solidaritu s ostatními sektory a pouze společně můžeme zlepšit systém. V neposlední řadě pak vyjadřujeme podporu všem pracujícím v Evropě a na celém světě, kteří bojují za lepší pracovní podmínky a snaží se vybudovat svět, ve kterém bude vykořisťování, útlak a klimatická krize věcmi minulosti.
Pokud souhlasíte s tímto textem, pojďte se s námi potkat. Aktuálně připravujeme klimathon a také jsme spustili petici za transparentnost mezd. A nebo se přidejte do naší odborové organizace.